Jan Samec - Země zadumaná


Termín: od 18. 05. 2017 do 20. 06. 2017
Čas: verisáž 18.5.2017 v 17 hodin
Misto: Galerie umění Karlovy Vary, Goethova stezka 6

Výstava k nedožitým stým narozeninám známého karlovarského malíře, kreslíře a grafika představí jeho malířskou, zejména krajinářskou tvorbu, která se rozvinula od realistických začátků přes stylizované a abstraktní polohy až po básnivé přepisy převážně jihočeských motivů. Působivé krajiny charakterizuje vysoký koloristický smysl, hluboká citovost i prožitek přírody.

Ke 100. jubileu narození významného karlovarského umělce Jana Samce (1917 – 1988) je připravena přehledová výstava zhruba osmdesátky jeho maleb a kreseb, které vznikly od konce 40. let 20. století do roku 1988. Jan Samec, absolvent ČVUT v Praze, přišel v roce 1948 jako středoškolský profesor výtvarné výchovy do Karlových Varů. Pedagogické činnosti se věnoval do roku 1951, kdy se stal umělcem na tzv. volné noze. Jeho talent byl všestranný; zabýval se ilustrační tvorbou, užitou grafikou, navrhoval kostýmní a scénické výpravy pro karlovarské divadlo, vytvářel ocenění pro MFF v Karlových Varech, realizoval výstavy nejen pro karlovarské muzeum. Mnohostrannou tvorbou Jan Samec přispěl do dějin umění zdejšího regionu, patřil k tzv. prvnímu sledu výtvarných umělců, kteří ke konci 40. let přišli na Karlovarsko a postupem času zde založili novodobé moderní výtvarné umění. Jan Samec ho významně obohacoval a rozvíjel. Jako výsostný krajinář kreslil přímo v krajině sépiovou tuší či akvarelem, tyto svižné kresby mu sloužily jako podklad k malbám. Jan Samec miloval jihočeskou krajinu, zejména rodné Strakonicko, každoročně navštěvoval Slaník, Hajskou, později také Damíč v šumavském podhůří, kde se rád nechával inspirovat. Jen málo českých malířů dosáhlo takové výtvarné působivosti ve vyjádření motivů na první pohled neefektních. Autor své malby výrazně tvarově oprostil a barevně stylizoval v nadčasové přírodní symboly, např. v obrazech předjaří, zachycujících temně hnědé oranice se zbytky sněhu. Jindy Samcova plátna rozzářily kvetoucí bílé trnky nebo svěží zeleně luk či bílá oblaka v kontrastu s temnými plochami polí. Nejtypičtějším námětem maleb Jana Samce v 70. a 80. letech 20. století se však stalo zachycení prostých venkovských stavení. Bílé zdi staveb s trojúhelníkovými štíty a velkými dřevěnými vraty občas doplněné rozkvetlou diviznou, pampeliškami nebo božími muky vytvořily malířské synonymum jihočeské vesnice vyznávající bezmezný obdiv ke zdejšímu kraji.



 

tisková zpráva